Nadužívání antibiotik přispívá k rostoucí krizi antibiotické rezistence, která se odráží také v životním prostředí. Využití bakteriofágů může být vedle teraupeutického uplatnění alternativou i ke snížení selekčního tlaku v prostředí. Jejich aplikace v odpadovém hospodářství a monitorování životního prostředí může pomoci detekovat rezistentní bakterie a snížit množství rezistentních reziduí, která se dostávají do ekosystému.

Přednáška představí posluchačům klíčové trendy pro boj s AMR, ke kterým patří vývoj v následujících oblastech: bakteriofágy, terapie modulující mikrobiom, antivirulenční přístupy, antimikrobiální peptidy (AMP), imunomodulační přístupy a vakcíny.

Rovnováha mezi potřebou léčit zvířata a tlakem na minimalizaci podání antimikrobik s cílem snížit rozvoj a šíření rezistence jsou pro veterinární medicínu náročnou výzvou s přesahem do oblasti zdraví lidí i životního prostředí. Podaří se přesvědčit odborníky i praktiky, aby věnovali část svých sil pro smysluplnou realizaci konkrétních opatření Akčního plánu NAP?

Příspěvek bude informovat o roli životního prostředí v Akčním plánu Národního antibiotického programu ČR na období 2024-2030, do něhož byl nově zařazen sektor životního prostředí. Role životního prostředí v problematice antibiotické rezistence souvisí s faktem, že bakterie rezistentní k antibiotikům se přenáší nejen mezi lidmi, zvířaty a potravinami, ale také prostředím.

Na vzniku ATB rezistence se podílí příliš časté předepisování ATB a volba nesprávných ATB. Zpětná vazba lékařům, jak je jejich preskripce kvalitní, je v ČR dostupná na webu KZP, ale je málo využívána. Širšímu uplatnění této metody brání absence určitých „buněk pro správnou preskripci“, které jinde na komunitní úrovni podporu správné preskripce poskytují.

Management chovu hospodářských zvířat v souladu se zásadami správné chovatelské praxe musí vycházet z analýzy kritických kontrolních bodů v oblasti zdravotního stavu, zootechnické a veterinární evidence, úrovně chovného prostředí, technologických systémů, DDDDD a kvality produktů a vyúsťovat do návrhu opatření ke snížení rizika vzniku a šíření AMR.

Zvýšená aktivita v oblasti antimikrobiální resistence (AMR) v EU se datuje od roku 2010, akcelerace snažení o zvládnutí negativních důsledků AMR probíhá zejména po ukončení pandemie SARS CoV-2. Ve sdělení budou publikovány globální aktivity přesahující zdravotnický sektor, reprezentovaný WHO a navazujícími aktivitami EU. Zvyšování resistence bakterií představuje pro globální finanční systém systémové riziko, proto se do snahy o snižování antibiotické resistence zapojují i globální ekonomičtí hráči.