Ing. Jana Bartáčková Ph.D.

Ústav Technologie vody a prostředí

Mým hlavním cílem je zajistit plně funkční chromatografické a analytické metody (GC, UHPLC, ICP-OES, Gallery) na našem pracovišti.  Od roku 2021 se zaměřuji  také na Waste Water Based Epidemiology WBE. Bereme odpadní vodu jako zdroj informací o konkrétní populace a šíření mikropolutantů, virů, genů antibiotické resistence v prostředí.  Díky projektům jsme sledovali a sledujeme geny resistence v odpadních čistírenských kalech, na přítoku a odtoku z čistíren a ve vodním prostředí.

Alica Chroňáková, PhD.

Ústav půdní biologie a biogeochemie AV ČR, v.v.i.

Laboratoř mikrobiologie životního prostředí

Studuji složení, rozmanitost a funkci půdních mikrobiálních společenstev s cílem objasnit jejich schopnost adaptovat se na změny v prostředí, které jsou způsobené lidskými aktivitami, jako jsou aplikace produktů čistíren odpadních vod do zemědělských půd. Mezi léčivy, které jsou v těchto produktech obsaženy, nás nejvíce zajímají makrolidy, druhé nejčastěji užívané antibiotika v ČR. Zaměřuji se také na biologii, ekofyziologii a genomiku aktinomycet a jejich rezistom. Zajímá mne, jaké adaptační mechanizmy umožňují aktinomycetám obsadit specifické niky a vytvářet úzké vztahy s vyššími organizmy, zejména s rostlinou či člověkem.

Ing. Ondřej Havelka

Katedra chemie

Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

Specializuji se na vývoj laserových nanotechnologií a jejich aplikaci v environmentální chemii. V rámci svého výzkumu jsem představil metodu pro odstranění antibiotika sulfamethoxazol z vody pomocí laserem syntetizovaných nanoslitin. Výsledky svého výzkumu jsem prezentoval také na mezinárodním setkání Baden-Württemberg Post-Lindau Nobel Laureate Meetings on Circular Chemistry. Jsem členem platformy CZEPAR od roku 2024.

RNDr. Hana Zvěřinová Mlejnková, Ph.D.

Oddělení mikrobiologie vody a hydrobiologie

Odbor analýz a hodnocení složek životního prostředí

Moje pracovní aktivity jsou dlouhodobě zaměřeny na různé přístupy k identifikaci mikrobiálnímu oživení a kontaminaci povrchových vod. Zabývala jsem se diverzitou a distribucí fyziologických a fylogenetických skupin bakterií a celkových počtů bakterií ve vodě a sedimentu a identifikací bakterií z vod pomocí PCR. Od roku 2020 je práce našeho týmu zaměřena také na Waste Water Based Epidemiology přístup pro stanovení hygienicky a epidemiologicky významných mikroorganismů ve vodách. Aktuálně se věnujeme určení mikrobiálního zatížení toků odpadními vodami za různých klimatických stavů a problematice výskytu a významu antimikrobiální rezistence ve vodním prostředí.

Mgr. Jan Tkadlec, Ph.D.

Ústav lékařské mikrobiologie

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Vystudoval jsem mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde jsem získal titul Mgr. a následně na 2. lékařské fakultě získal titul Ph.D. Věnuji se zejména molekulární epidemiologii bakterií, především rodu Staphylococcus, a výzkumu mechanismů antimikrobiální rezistence. Ve své práci propojuji metody klasické mikrobiologie s moderními přístupy bioinformatiky a genomiky.

Působím také jako pedagog a vyučuji mikrobiologii na univerzitě i vyšší odborné škole pro zdravotní laboranty. Výuka a popularizace vědy mě baví a snažím se studentům přibližovat mikrobiologii v širších souvislostech.

Jsem autorem a spoluautorem odborných publikací a věnuji se také vedení studentských výzkumných projektů.

MUDr. Jan Závora

Klinická mikrobiologie a ATB centrum, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Ústav lékařské mikrobiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Působím jako klinický mikrobiolog a ve své každodenní praxi se zaměřuji na interpretaci výsledků mikrobiologických vyšetření, laboratorní diagnostiku infekčních onemocnění a konzultace antimikrobiální terapie s ošetřujícími lékaři. Mým odborným cílem je co nejefektivněji propojit laboratorní data s klinickými potřebami pacientů a podpořit tak správnou a cílenou léčbu.

Významnou součástí mé práce je také pedagogická činnost. Studentům medicíny přibližuji možnosti laboratorní diagnostiky v kontextu klinické praxe a pomáhám jim chápat souvislosti mezi teorií a každodenními rozhodnutími v péči o pacienty.

V rámci spolupráce s CZEPAR se věnuji odbornému vzdělávání i osvětovým aktivitám směrem k široké veřejnosti v oblasti antimikrobiální rezistence.

Ing. Gabriela Kroneislová, Ph.D.

Klinická mikrobiologie a ATB centrum, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Ústav lékařské mikrobiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Věnuji se laboratorní diagnostice infekčních nemocí, interpretaci výsledků a výzkumu v oblasti mikrobiologie, se zvláštním zaměřením na antimikrobiální rezistenci. V rámci své práce využívám moderní laboratorní metody, včetně molekulárních a proteomických technik, které umožňují přesně identifikovat rezistentní kmeny a sledovat jejich šíření.

Díky mé praxi a výzkumu je tak možné lépe pochopit, jak odolné mikroorganismy ovlivňují průběh infekcí a jaké riziko představují pro pacienty, což je klíčové pro správnou diagnostiku a prevenci komplikací.

Součástí mé činnosti je také výuka studentů medicíny, kterým pomáhám propojit teoretické znalosti s laboratorní diagnostikou, aby pochopili souvislosti mezi výsledky testů a jejich významem pro pacientskou péči.

V rámci spolupráce s CZEPAR se věnuji popularizaci problematiky antimikrobiální rezistence pro odbornou i širší veřejnost.

Ing. Pavlína Hamáčková Muchová Ph.D.

EUC Laboratoře

Jako klinický mikrobiolog se věnuji laboratorní diagnostice v oblasti mikrobiologie. Mou každodenní náplní je odečet klinického materiálu, hodnocení citlivosti mikroorganismů na antibiotika a antimykotika a také detailní práce s mikroskopem.

doc. Ing. Jitka Viktorová, Ph.D. a laboratoř adjuvantní terapie

Ústav biochemie a mikrobiologie

Léková rezistence představuje závažný problém současnosti. Jelikož vývoj nových léčiv již není dostatečně progresivní vzhledem k rychlosti rozvoje rezistence, je nutné hledat alternativní řešení léčby. Takovouto alternativu může představovat adjuvans – látka navracející účinnost starým, nefunkčním léčivům, ke kterým je již rozvinutá rezistence známým mechanismem. Naše laboratoř se zabývá hledáním nových adjuvans pro léčbu bakteriálních infekcí a nádorových onemocnění. Již více než 40 let je v klinické praxi využíván Augmentin, který je kombinací amoxicilinu (β-laktamové antibiotikum) a kyseliny klavulanové (adjuvans inhibující β-laktamasy). Za tuto dobu prokázal svou účinnost, užitečnost a minimální rozvoj rezistence. Další adjuvans β-laktamů brzy následovala. Překvapivě jsou však inhibitory β-laktamas jedinými adjuvans schválenými pro adjuvantní terapii v současné době i přesto, že enzymů, které modifikují strukturu antibiotik (destruktas) je známa již celá řada. Toto otvírá prostor pro hledání nových účinných inhibitorů dalším bakteriálních destruktas.

Kontaktní informace

Jitka Viktorová

prokesoj@vscht.cz,
+420 220 444 335

https://biomikro.vscht.cz/vyzkum/vedecke-skupiny/rezistence
https://www.linkedin.com/company/laboratory-of-adjuvant-therapy/?viewAsMember=true

Více