Konference 2025

3. ročník konference 2025

Děkujeme za Vaši podporu a účast na konferenci s názvem „Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné“ která proběhla

19. – 20. listopadu 2025 v prostorách Hotelu Continental v Brně.

KONFERENCE BYLA ZAHÁJENA ÚVODNÍM SEMINÁŘEM, KTERÝ VEDLA
Mgr. Monika Kocmanová (Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky) s názvem

Nové možnosti financování výzkumu AMR: Evropské partnerství EUP OH AMR

Evropské partnerství pro antimikrobiální resistenci (European Partnership on One Health Antimicrobial Resistance; EUP OH AMR) vyhlásí 18. listopadu 2025 první společnou nadnárodní výzvu „Treatments and adherence to treatment protocols“. Cílem výzvy je zlepšit úspěšnost léčby bakteriálních a plísňových infekcí u lidí, zvířat i rostlin prostřednictvím vývoje nových možností léčby a zároveň snížením rizika vzniku a šíření resistence v rámci konceptu „Jedno zdraví“ (One Health). Seminář představí cíle partnerství, podmínky pro zapojení české výzkumné komunity a plánovanou národní podporu. Součástí bude prostor pro dotazy a diskuzi.

Template pro abstraktyDownload

aaaa

Záštitu nad konferencí Antibiotická rezistence v ČR: jak společně zastavit nezastavitelné převzal ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ministr zemědělství Marek Výborný a ministr životního prostředí Petr Hladík.

Hlavní okruhy konference:

Zvaní přednášející se zobrazí po rozkliknutí jednotlivé sekce.

Epidemiologie a aspekty šíření antibiotické rezistence

Epidemiologie antibiotické rezistence v ČR/Evropě/ve světě – hlavní typy rezistence u grampozitivních (MRSA, VRE) a gramnegativních bakterií (ESBL, CPE, karbapenem-rezistentní kmeny)
Trendy a surveillance dat v ČR
Mechanismy vzniku a přenosu rezistence
Šíření rezistence a její monitoring ve zdravotnických zařízeních
Import epidemiologicky významných klonů ze zahraničí a význam screeningu pacientů z vybraných lokalit po návratu ze zahraníčí

Přednášející:

Mgr. Kateřina Chudějová, Ph.D.
Lékařská fakulta v Plzni

Současné trendy v epidemiologii antimikrobiální rezistence v ČR – humánní medicína (CPO, ESBL, MRSA, VRE)
Přednáška ukáže, jak v ČR narůstá antimikrobiální rezistence a proč představuje vážnou klinickou i ekonomickou hrozbu. Zaměří se na karbapenem-rezistentní enterobakterie a nefermentující tyčinky (NDM, OXA-48-like, KPC, VIM, IMP), ale také na ESBL, MRSA a VRE, které ohrožují nemocniční i komunitní prostředí.

MVDr. Tomáš Černý
Státní veterinární ústav Praha

Aplikace metod celogenomového sekvenování v rámci monitoringu zoonotických a komenzálních bakterií izolovaných z hospodářských zvířat a potravin živočišného původu
V České republice se již více než 15 let sledují zoonózy a antimikrobiální rezistence u zvířat i potravin. Přednáška představí, jak tato data pomáhají sledovat potravinový řetězec a naplňovat princip „One Health“ především díky celogenomovému sekvenování, které odhaluje konkrétní geny a mutace zodpovědné za rezistenci a umožňuje tak detailní epidemiologické analýzy.

Přístupy a strategie v boji proti AMR

One Health přístup – multidisciplinární spolupráce – propojení humánní a veterinární medicíny, zemědělství a životního prostředí
Legislativní rámec a národní strategie boje proti AMR v ČR
Nové diagnostické metody a technologie pro detekci rezistence
Nové možnosti antimikrobiální terapie
Výzkum a vývoj nových antimikrobiálních látek a alternativních přístupů
Mezinárodní spolupráce a srovnání strategií v boji proti AMR

Přednášející:

Mgr. Ondřej Kováč, Ph.D
Univerzita Palackého v Olomouci

Organická syntéza přírodních látek jako nástroj proti antibiotické rezistenci
Organická syntéza přírodních látek nabízí klíč k novým antibiotikům a jejich analogům. Přednáška ukáže, proč jsou přírodní produkty zásadní inspirací pro vývoj léčiv, jak totální syntéza umožňuje přístup k unikátním molekulám a jak tyto strategie mohou podpořit hledání účinných řešení antibiotické rezistence.

prof. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D.
Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni Univerzity
Karlovy

Má smysl bojovat s antibiotickou rezistencí?
Antibiotika a mikrobi spolu pravděpodobně koexistují desítky milionů let, možná i déle. Nástup rezistence v souvislosti s jejich masivním používáním v klinické praxi není proto překvapivý. V přednášce budou zmíněny přístupy k potlačení antibiotické rezistence, ale i způsoby alternativního boje s infekcemi, např. antivirulenční strategie.

Role prostředí v evoluci a šíření AMR

Rezidua antimikrobiálních látek ve vodách, půdách a odpadech jako selekční tlak pro vznik a šíření rezistence
Výskyt a šíření rezistentních bakterií v životním prostředí – monitoring, trendy, metodiky
Genetické determinanty rezistence v environmentálních mikrobiálních společenstvech
Mechanismy přenosu AMR mezi mikroorganismy v prostředí, zejména horizontální genový přenos
Environmentální hotspoty pro vznik a šíření AMR, např. čistírny odpadních vod, zemědělská půda, nemocniční a komunální odpady

Přednášející:

Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.
Vedoucí Oddělení půdy a lesnictví, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Rezidua a rezistence vůči antibiotikům v půdě: pilotní studie po podání kriticky významných antibiotik zvířatům
Na základě jednoho z úkolů AP NAP „Antimikrobiální rezistence v půdě“ je řešena problematika výskytu genů rezistentních k antibiotikům a reziduí těchto antibiotik podávaných v chovech hospodářských zvířat, a to v řetězci farma – (zrání mrvy) – půda. V rámci úkolu byla pozornost zaměřena na chov prasat (kolistin), chov brojlerů (enrofloxacin), chov skotu (tulathromycin) a chov krůt (enrofloxacin, kolistin).

RNDr. Dana Elhottová, Ph.D.
Ústav půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR, v. v. i.

Interakce půdního a fekálního mikrobiomu skotu a rezistom pastevní půdy
Příspěvek mapuje potenciální rizika spojená s šířením genů zodpovědných za rezistenci k antibiotikům (ARG) a jejich bakteriálních přenašečů prostřednictvím exkrementů skotu pod antibiotickou profylaxí do zemědělské půdy a otvírá diskuzi nejen o rizicích, ale i o udržení zdraví a úrodnosti zemědělských půd.

Společenské a systémové aspekty AMR

Spotřeba antibiotik, preskripční zvyklosti a systémová opatření v humánní i veterinární oblasti
Role zdravotníků, pacientů, farmaceutů a institucí v odpovědném užívání antibiotik
Edukace veřejnosti, osvěta a přístupy ke změně chování – co funguje a co ne
Ekonomické, legislativní a etické aspekty prevence a kontroly antibiotické rezistence
Implementace Národního antibiotického programu (NAP) a dalších strategických dokumentů

Přednášející:

doc. PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D.
Univerzita Karlova

Za hranice biomedicíny: Sociální rozměry užívání a preskripce antibiotik
Cílem přednášky je ukázat, jak mohou sociální vědy obohatit pohled na antibiotickou rezistenci a přispět k hledání řešení, která přesahují hranice biomedicíny. Představíme také možnosti interdisciplinární spolupráce mezi sociologií a medicínskými obory, jež otevírají prostor pro hlubší porozumění dynamice užívání antibiotik.

MUDr. Ludmila Bezdíčková
Praktická lékařka, Katedra všeobecného praktického lékařství IPVZ

Co může pro snižování ATB rezistence udělat praktický lékař?
Antibiotická rezistence je vážnou hrozbou moderní společnosti a vyžaduje koordinovaný přístup napříč obory. Praktický lékař k jejímu snižování přispívá cílenou antibiotickou terapií, přesnou diagnostikou, racionální preskripcí, edukací pacientů a podporou prevence. Klíčové jsou jednotné doporučené postupy a jejich dodržování.

Ing. Ladislava Matějů
Státní zdravotní ústav

Legislativní praxe v oblasti nakládání s čistírenskými kaly – opomíjené riziko pro veřejné zdraví
Příspěvek poukazuje na vědomý nesoulad mezi platnými právními předpisy a vědeckými poznatky o rizicích spojených využíváním čistírenských kalů. Změny limitních hodnot mikrobiologických ukazatelů ve vyhlášce upravujících aplikaci kalů na zemědělskou půdu, vedly k oslabení ochrany veřejného zdraví a životního prostředí a ČR se zařadila mezi státy s nejliberálnějšími limity v EU.

Používání antimikrobik u zvířat, rezidua v potravinách a rizika spojená s rezistencí

Spotřeba antimikrobiálních látek ve veterinární praxi v ČR, EU a globálně – trendy, dostupnost, regulace
Výzvy veterinární praxe u společenských i hospodářských zvířat s ohledem na antimikrobiální rezistenci
Bezpečnost potravin z pohledu reziduí antimikrobik i přítomnosti rezistentních bakterií
Nekonvenční potraviny, doplňky stravy a funkční složky potravy – přínosy a rizika z hlediska šíření AMR
Role mikrobiomu a probiotik ve vztahu k rezistenci – přenos genů, vliv na ekosystémy člověka a zvířete

Přednášející:

MVDr. Veronika Vlasáková
Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy, oddělení bezpečnosti potravin

Rezidua pod kontrolou: jaké jsou trendy, výsledky a zkušenosti z veterinárního dozoru
Přednáška představí vývoj a současnou podobu kontroly reziduí veterinárních léčiv v potravinách živočišného původu, jak ji provádí Státní veterinární správa. Účastníci se seznámí s aktuálními trendy v kontrolní činnosti, typy vzorků, cílovými látkami a metodami výběru. Zvláštní pozornost bude věnována výsledkům kontrol a zkušenostem z terénu při šetření nevyhovujících nálezů.

Prof. RNDr. Ivan Rychlík Ph.D.
Oddělení mikrobiologie a antimikrobiální rezistence, Výzkumný ústav veterinárního lékařství

Střevní mikroflóra a cílená selekce nových probiotických kultur jako alternativa k podávání antibiotik
Střevní mikroflóra teplokrevných živočichů včetně člověka je tvořena přibližně tisícovkou různých bakteriálních druhů. Po pochopení funkcí jednotlivých druhů lze skoro o každém z nich uvažovat jako o potenciální probiotické kultuře, která se v mnoha případech, nikoli však vždy, dá použít jako alternativa k antibiotikům.

Mgr. Lucie Pokludová, Dr.
Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv

Spotřeby antimikrobik u hlavních potraviny produkujících druhů zvířat
Napadlo vás někdy nad propečeným vepřovým, drůbežím či hovězím masem, zda zvířata, ze kterých ta pěkná porce pochází, byla nemocná? A léčí se také antibiotiky? Ano, i zvíře, když je nemocné, musíme léčit. Z nemocného zvířete nikdo porci na talíř nechce. A léčíme moc, či málo? Napoví data o používání antimikrobik: v České republice je již čtvrtstoletí sbíráme a vyhodnocujeme. Pozitivní zprávou je, že u zvířat spotřeby antimikrobik dlouhodobě klesají.

prof. MVDr. Alois Čížek, CSc.
Veterinární univerzita Brno

Bakteriální infekce sladkovodních ryb, zhodnocení stavu antimikrobiální rezistence v ČR
Akvakultura celosvětově přispívá k vzestupu AR používáním antimikrobiálních látek k léčbě ryb. V podmínkách ČR původci bakteriálních infekcí tržních ryb nepředstavují pro člověka zoonotické riziko, takže stav jejich antibiotické rezistence má dopad především na ekonomiku produkce. Závažnější je situace u akvarijních ryb, které jsou dováženy často ze zemí s nekontrolovaným použitím antimikrobik.

Informace pro vystavovatele a partneryDownload

aaa

Organizační výbor

RNDr. Vladislav Jakubů, Ph.D.

MUDr. Jan Závora

Ing. Gabriela Kroneislová, Ph.D.

Ing. Hana Kotoučová, Ph.D.

Mgr. Iva Sukkar, Ph.D.

Mgr. Bohumil Kubeša

Ing. Dana Kok, Ph.D.

Ing. Kristýna Dvořáková, Ph.D.

Programový výbor